Big brother je mi v patách..

"Co jsi dělala 28 října ve 12:44?" zeptal se mě chladně manžel do telefonu.
Seděla jsem u rodičů v obyváku a začala s neurčitě špatným pocitem zpytovat svědomí "No.. já nevím..."
"Tak já ti to řeknu" přerušil mě choť "jela jsi přes Dijon jako prase!"

A tak jsem dostala svou první pokutu na 40 euro.

V podstatě jsem s tím souhlasila, v čechách jsem pořád volala po tom aby konečně začali orgáni s anarchií na silnicích něco dělat, ovšem když jsem při návratu dostala další složenku na 40 euro, kdy jsem rychlost překročila o tři kilometry, to už mi přišlo moc.
Věděla jsem i přesně kde to bylo, dlouhé stoupání, rovina a abych neztratila rychlost trošku jsem zrychlila, zdálo se mi že jsem pořád pod 95, tj. v toleranci.
V té vteřině mě vyfotili. Přísahám.

Obálka "Svoboda, rovnost, bratrství" dorazila asi čtyři dny po našem návratu z čech a manžel mi ji s ponurým pohledem začal tahat z ruky.
"To je pro mě!" bránila jsem se.
"Z toho bych radost neměl, to je určitě pokuta. Jak uvidíš Liberte, egalite, fraternite, je to průser!" poučil mě můj vlastenec a mezitím bleskově jeden list vyhodil, jeden list schoval a z třetího odtrhával spodní část.
"Nejhorší je že už ani nemusím číst instrukce" povzdechl si u toho.

A to nemusí, protože sám už dostal pokuty dvě. Jednu na 90 euro, za překročení rychlosti ve městě o jeden kilometr (čtete dobře). A druhou klasicky na 40 euro, za překročení rychlosti o 3 kilometry mimo obec.

Jakmile zjistím který že z prezidentských kandidátů chce tenhle zákon změnit (tak že pokud překročíte rychlost do mene nez deseti km, neplatite nic, o vice jak deset ale pokuty jeste pritvrdi) volím ho!

A zjistíme jestli by do našeho auta nešel namontovat tempomat.. asi by to vyšlo o dost levněji.

A fotky na závěr, až na to že jsem zredukovala svá Vánoční přání kvůli pokutám skoro na nulu je život ve Francii víc než fajn. Princezna si dokonce pohrála na dětském hřišti´, kterým já se vyhýbám jak čert kříži, chodím tam jen když tam nikdo jiný není, však mě znáte.
A ve středu když byl junior na karate jsme měli štěstí! Kromě dvou milenců, kteří nás ale nijak nerušili, bohužel asi to samé neplatilo vice versa.

Levitující slečna (láska Vám dá křídla!)

Zone nord v Limoges, nakoupili jsme svítícího soba a vyrazili jsme na procházku.

 A dnes jdeme péct linecké :)