Když v Limoges prší..

mám rozepsaných pár novinek od nás, i článků, ale nějak nevím jak to sem naskládat. Chaoticky? Dát tomu smysl? Počkat až něco dopíšu?

Pro pobavení Vám ale musím napsat přes jaká klíčová slova někteří "neštastníci" našli můj blog.
Nevím jestli bylo jejich překvapení po zjištění na jakých stránkách jsou větší než moje, když jsem zjistila za jakým účelem přišli.

Slovní spojení odkazující na můj rodinný deníček byly mimo jiné:

- vánoce ve Francii (to je samozřejmě v pořádku)
- doliprane (také normální, anestetika jsou potřeba všude)
- montáž ve Francii (chlapec asi zíral když viděl blondýnu montující postýlku pro syna,
                               místo pracovních nabídek)
- kde bydlí ježíšek (to už mě zarazilo - já to sama nevím, přísahám!)
- opilé holky se svlékli (přepisuji včetně té hrubky na konci...a zůstávám zírat s
                                    otevřenou pusou)
- kázání na hoře (a to nechápu už vůbec - asi ze  mě bude novodobý Mesiáš?)

A pár fotek z deštivého Limoges..

Pozor, to bílé auto je také zaparkované! Na druhé straně neprůstřelně ucpal chodník náklaďáček. Pokud se chci dostat k juniorově škole, která je vpravo vzadu v té úzké uličce, musím jít bud po přechodu kde se vrhnu naslepo pod kola autům, abych pak na druhé straně zjistila že na chodník se stejně nevejdu a můžu pokračovat po silnici, nebo prostě přejdu mimo přechod, přímo v další křižovatce o deset metrů výš. Pořád váhám jestli to neposlat jako teplý bonz..

Cestou ze školy, průchod kolem aut jsme přežili

Parkuju bud v téhle ulici, nebo u parku který začíná na jejím konci..

a chčije a chčije...

A když už pak neprší... :)

Maminko, ty máš ale velké.....nohy!