Montáž.. aneb jak to dnes dopadlo? (ještě nijak..)

po asi pěti hodinách s dětmi v zádech jsem postavila torzo postele. Spousta skříněk a úložného místa, která bude okupovat veškerý (prostorný) plac pod postelí, je ještě v krabicích. Grafika sice slibovala při dvou panáčcích asi hodinu a půl práce, ale myslím že na samotnou blondýnu bylo pět hodin solidní výkon. Skončila jsem v zaprášené místnosti, bez jednoho šroubku D, bez součástky I, která přidrží schůdky u postele, a bez nálady.

Po návratu manžela z práce byl den hned jasnější. Zbavil mě dcerunky, která se snažila sabotovat práci, zadusit šroubky nebo jednoduše ječela, nalil mi víno a rozhodl se mě vystřídat, v čemž jsem ho jen podpořila, protože jsem se dostala do fáze kdy jsem měla třicet (TŘICET!) šroubků F namontovat do roštu postele. Po pěti šroubcích, čtyřiceti minutách a modrých prstech mi to přišlo jako dobrý nápad, před chvílí jsem ale zaslechla z pokoje vrtačku.

„Podvádíš!!!“ zařvala jsem. Odpověd jsem přes vrtačku neslyšela, což je asi dobře, na druhou stranu to ale asi fakt JE dobrý nápad. Škoda že to nenapadlo mě, i když já vrtat neumím – nejblíž jsem vrtání byla když jsem se jednou, asi v šestnácti, vrátila ze školy a slavnostně jsem tatínkovi oznámila „Budu feministka!“

„Uvidíme u vrtačky..“ odpověděl táta klidně. A to byl konec.. ani jsem se k té vrtačce nedostala.

Takže rošt je na místě, až se zbavíme juniora, budeme pokračovat.

Juniora totiž zaujalo páření mravenců, které vesele pokračuje už třetí večer na naší terase. První noc jsem je v temnu a po dvou sklenkách považovala za komáry a postříkala jsem je Biolitem (killbillem, jak se u nás říká) ale přeživší to nijak neodradilo a každý večer se k nám na terasu vrací.

Zatím mě fascinuje množství mravenců (jak by řekl prostě Kopčem, je jich „mnoho“) a taky jejich přelétavost, a tím nemyslím to že mají křídla – prostě souloží jeden s druhým, a pak zase druhý s třetím; napjatě jsem čekala jestli po konci aktu fakt sameček umře a samičce upadnou křídla, ale nestalo se nic – prostě lezou nebo letí dál a vesele pokračují. Asi je to baví.... :)))))